Fenomén alkohol

Není snad dne, kdy by nikdo z nás nepotkal člověka pod vlivem. Alkohol se stává, nebo spíše už stal, nedílnou součástí každodenního života až 81% Čechů, zbylých 19% jsou abstinenti. Ovšem ne každý si dá kalíšek nebo půllitr piva každý den, další pijí jen příležitostně, jiní zas jen o víkendu. Ale stále dost lidí si nedovede představit den bez přísunu svého oblíbeného alkoholu. Není proto divu, že se stát pokouší vstoupit do boje proti alkoholu stejně tak, jak brojí proti kouření. Osobně si myslím, že měl začít právě tím alkoholem. Jsem zpoloviny odnaučený kuřák, kouřím jen elektroniku, takže jsem možná neobjektivní, ale stojím si a nadále budu stát za tím, že kouření nezatemňuje na rozdíl od alkoholu mysl. 

Statistika, nikoho nezabije…

AlkoholikZa minulý rok (2012) vybral stát jen na spotřební dani z alkoholu 6,5 mld. korun. Přitom daň z jednoho litru čistého lihu činí 258 Kč. Slušné výdělky státu, když je sečtem s vybranou spotřební daní z tabákových výrobků, tak se nám protočí panenky. Obecně platí, že prodejem tabáku a alkoholu si stát přijde na své, zvlášť když se spotřební daň z kuřiva zvyšuje v pravidelných intervalech. Ale zpět k alkoholu.

Statistici odhadují, že v České republice je 300 – 400 tisíc alkoholiků, z toho se léčilo jen 23600. V celé EU je 23 milionů závislých na alkoholu. Nejčastěji – 54% se léčí občané ve věku 40 až 64 let, v 35 procentech lidé ve stáří 20 – 39 let. A jak si vedou mladiství? V porovnání se zbylými skupinami o poznání lépe, jen 2%. Ikdyž se jedná o věkovou skupinu 15 – 19, tak nevím zda nevyměnit spojení „jen 2%“, za „až 2%“.

…alkohol však ano

Bohužel je to tak, alkohol zanechá následky především na samotném alkoholikovi, nezřídka však i na zcela nevinných lidech. Každý rok na celém světě zemře 2,5 milionu lidí na následky nadměrného pití alkoholu, z nichž je 9% ve věku 15-29 let. V Česku na přímou otravu alkoholem ročně umře na 300 lidí. O důsledcích alkoholu na nevinné lidi se teď rozepisovat nebudu, je to téma na samostatný článek.

Nejoblíbenější je pivo

Asi nikoho nepřekvapí, že u mladistvých bezkonkurenčně vede pivo. Není ani divu, je v porovnání s ostatními druhy nejlevnější. Pivu holduje 26% konzumentů. Za pivem se v pomyslném žebříčku umístily destiláty (15%), pak lehké alkoholové nápoje (10%) a víno až naSklenice piva čtvrtém místě s 9%.

Pro zajímavost v roce 1995 se 3x za měsíc opilo 14% šestnáctiletých, v roce 2011 jich bylo už 21%. A opět si neodpustím poznámku, dnes když jedete v MHD, tak nezřídka slyšíte rozhovor teenergerů jak už se těší na víkend, jak se pořádně „ožerou“. My jsme též chodili na pivko, ale ožíračka nebyla našim hlavním cílem.

I alkohol drží své rekordy

Začneme těmi tuzemskými. Domácí legenda obletěla v roce 2005 snad celou republiku. Psali o ni snad všechny media. Traktoristovi Milanu Čurdovi naměřili 8 promile a to dokázal ještě řídit. Poté se vryl ještě jednou do podvědomí, když zaparkoval svůj traktor v požární nádrži. Nakonec o něm Česká televize natočila Vězeňreportáž ve svém pořadu Reportéři ČT.

Mezi ženami vede nejmenovaná žena, kterou v listopadu 2012 přivezli do nemocnice s 7,6 promilemi v krvi. Na rozdíl od Čurdy skončila na jednotce intenzívní péče. Světový rekord drží od roku 2004 jistý polák, kterému v krvi kolovalo 12 promile alkoholu.

Tento článek nemá v úmyslu být výzvou Přestaňme pít, je to škodlivé. Neodsuzuji nikoho, kdo si s přáteli vyjde do hospody pokecat u pivka či něčeho tvrdšího. Když umí pít a neohrožuje následně životy a majetek druhých, tak ať si pije jak chce. Pokud však jeho činy způsobené alkoholem v krvi způsobí jakoukoliv újmu na životě či majetku druhých, měl by být tvrdě potrestán, ikdyž žádný, byť sebetvrdší trest nenahradí ztrátu milované osoby.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

one + 1 =