Svou první cigaretu jsem si zapálil s kamarádem, když nám bylo 15. Bydlíme v činžovním domě, kde každý zná každého, tedy jsme kouřili potají. Ve sklepních prostorech domu se nachází nevyužité místnosti a právě v jedné z nich jsme si vybudovali naši kuřárnu. Bylo to v době, kdy krabička cigaret stála pár korun, tuším že tvrdé Sparty byly v té době k dostání za 15 Kč. Jo to byly časy. Postupem času se ze mě stal pravidelný kuřák, závislý na nikotinu. Mnohokrát jsem si říkal, že s kouřením přestanu, ale realita byla jiná. Tohoto návyku se ne a ne zbavit.
Úspora peněz a lepší zdraví
Hlavním důvodem, proč jsem chtěl s kouřením přestat, byly finance. Cigarety se pravidelně zdražovaly a při mé spotřebě krabička za den, tento zlozvyk nepěkně zatěžoval můj rozpočet. V té době se na trhu zrovna objevily elektronické cigarety, které slibovaly pohodlné odnaučení kouření. Tomu jsem moc nevěřil, spíše mě zaujala úspora peněz. K odvykání je třeba silná vůle, ta mě bohužel chybí. Ale i tak jsem si řekl, že za zkoušku nic nedám. Elektronické cigarety byly hitem, i v práci je začínalo kouřit stále víc spolupracovníků.
Já se přidal k nim. Pořídil jsem si cigaretu za 700 Kč, páč jsem nevěřil těm úplně nejlevnějším. K výbavě samozřejmě nesmí chybět i náplň do e-cigarety, na doporučení obsluhující slečny jsem zvolil neochucenou, tedy klasický tabák. Když jsem si spočítal náklady, tak mě vyšlo, že za měsíc se mi investice do e-cigarety bohatě vrátí. Jen jsem měl zpočátku obavy, jestli mě kouření elektronické cigarety opravdu nahradí cigaretu klasickou a nebudu mít chuť po ni šáhnout. Mé obavy se ukázaly jako neoprávněné, chuť na klasickou cigaretu se nedostavila. Výhodou pro mě i bylo, že jsem si mohl „zapálit“ kdykoliv a hlavně kdekoliv. Pěkně u kafíčka a televize, to byla pohoda.
Nyní již nekouřím, možná je to i díky mé e-cigaretě Innokin, se kterou jsem byl maximálně spokojen. Musím však říct, že mě někdy ten pocit vtahování kouře chybí, ale vždy raději tuhle myšlenku rychle zaženu do kouta.