Dřevěné podlahy uvnitř a terasa venku vyžadují každá jiný druh dřeva
Rodina dokončuje dům a chce mít dřevo pod nohama v obýváku, na zahradě i v sauně. Jenže dřevěné podlahy, dřevěné terasy a obklad potírny řeší tři úplně rozdílné podmínky, od suchého tepla z podlahového topení po déšť a mráz. Výběr materiálu proto nemůže být jednotný, i když má výsledek působit jako jeden celek.
Třívrstvá dřevěná podlaha snese podlahové topení
Obývací pokoj s podlahovým topením klade na materiál nároky, které masivní prkna snášejí hůře. Lepenou konstrukci se středovou vrstvou z tvrdého kaučukovníku hevea a zámkem 5G nabízí třívrstvá dřevěná podlaha, která drží tvar při změnách vlhkosti podstatně lépe než plný masiv. Nášlapná vrstva z masivu přitom snese i několikeré přebroušení, takže životnost se blíží klasické pokládce.
Dubové podlahy odpouštějí hrající si děti i psí drápy
Do místností, kde se žije naplno, se hodí tvrdší dřevina s výraznou kresbou, na níž drobné šrámy zaniknou. Právě proto patří dubové podlahy k běžné volbě pro obývák i chodbu, zatímco měkčí jasan či ořech vynikne spíš v ložnici. Olejovaný povrch navíc umožňuje opravit poškozené místo lokálně bez broušení celé plochy.
Dřevěné terasy stárnou úplně jinak než cokoli v interiéru
Venku na materiál působí voda, UV záření a mráz, takže pravidla z obýváku přestávají platit. Modřín, tepelně upravená borovice či tropické druhy jako bangkirai a garapa mají přirozenou odolnost, díky níž dřevěné terasy vydrží bez chemické impregnace. Bez pravidelného oleje přesto každý povrch zešedne, což je spíš kosmetická než technická vada.
Terasová prkna potřebují mezery a nosný rošt
Chyby při pokládce se projeví dřív než špatně zvolený materiál. Aby mohla voda odtékat a prkna pracovat, musí mít terasová prkna mezi sebou spáru několika milimetrů a pod sebou rošt z hranolů na stavitelných terčích. Nerezové vruty zabrání rezavým stopám, které by se u dubu či modřínu objevily během první sezóny.
Smrkové palubky patří v sauně na stěny, nikoli na lavice
Potírna je třetí svět, kde rozhoduje teplo kolem devadesáti stupňů a střídání vlhka a sucha. Na stěny a strop postačí dobře vysušené smrkové palubky bez suků, které jsou cenově dostupné a vůní příjemně doplňují prostor. Na lavice a opěrky se ale smrk nehodí, protože pryskyřice z něj při zahřátí vytéká a kapky pálí do kůže.
Saunové palubky z osiky či olše neudrží teplo v povrchu
Pro místa, kterých se tělo dotýká, se vybírají dřeviny s nízkou hustotou a bez pryskyřice. Abachi, osika, olše nebo západní červený cedr jsou klasické saunové palubky, které se nezahřívají tolik jako tvrdé druhy a nepouštějí smolu. Sladit všechny tři prostory, podlahu, terasu i saunu, lze nejsnáze u dodavatele se širokým sortimentem, například u pražské společnosti AU-MEX, kde jde o jednu objednávku a jeden dodací termín.
