Lidský organismus je dokonale vybaven pro zvládání krátkodobého stresu. Problém nastává ve chvíli, kdy je ve stavu pohotovosti celé dny nebo týdny. Mozek totiž nerozlišuje, jestli utíkáte před skutečným nebezpečím, nebo řešíte pracovní termín či rodinné starosti. V obou případech spouští stejnou biologickou reakci, která má připravit tělo na výkon. Pokud však trvá příliš dlouho, začne se postupně promítat do spánku, pohybového aparátu i zdraví ústní dutiny.
Když tělo čeká akci, neumí odpočívat
Stresová reakce zvyšuje hladinu adrenalinu a kortizolu, zrychluje srdeční tep a připravuje svaly na okamžitý pohyb. V dnešní době ale většinou žádný útěk ani fyzická aktivita nenásledují. Napětí proto ve svalech zůstává a nejčastěji se hromadí v oblasti šíje, ramen nebo beder. Právě proto odborníci doporučují zařadit po náročném dni krátkou fázi aktivního uvolnění. Nemusí jít o sportovní výkon. Několik minut protahování nebo teplo často udělají více než další hodina pasivního odpočinku na gauči. Při lokálním svalovém napětí může být vhodným pomocníkem také hřejivá náplast, která podporuje prokrvení namáhaných míst a přispívá k uvolnění svalů.
Stres nekončí večer – pokračuje i během noci
Pokud organismus zůstává ve stavu pohotovosti, neovlivňuje to jen usínání. Vyšší hladina stresových hormonů může narušovat přirozený průběh spánkových cyklů, takže se častěji probouzíme nebo se ráno necítíme odpočatí. Tělo sice spí, ale regenerace není tak efektivní, jak by měla být. Do celého procesu vstupuje také melatonin, hormon, který pomáhá řídit biologické hodiny. Jeho přirozenou tvorbu mohou negativně ovlivňovat dlouhodobý stres, nepravidelný režim i večerní světlo z obrazovek. Pokud je spánkový rytmus narušen delší dobu, může být vhodnou podporou melatonin na spaní, který pomáhá synchronizovat cirkadiánní rytmus. Smysl má ale především tehdy, když je součástí celkové péče o kvalitní spánek.
Ústa často prozradí stres dříve než psychika
Jedním z méně známých důsledků dlouhodobého stresu je jeho vliv na ústní dutinu. Mnoho lidí nevědomky zatíná čelisti nebo skřípe zuby, jiní pod tlakem zanedbávají pravidelnou večerní hygienu. Obojí může zvyšovat riziko problémů se zuby i dásněmi. Právě večer se proto vyplatí věnovat ústní hygieně o něco více času. Běžný kartáček totiž neodstraní plak z mezizubních prostor, kde se ho usazuje až polovina. Pokud zde zůstává, vytváří vhodné podmínky pro vznik kazů, zánětů dásní i nepříjemného zápachu z úst. Proto je vhodné doplnit večerní hygienu také o mezizubní kartáčky, které pomáhají tato obtížně dostupná místa důkladně vyčistit.
