Science fiction patří mezi jeden z nejoblíbenějších žánrů

Knihy a jejich čtení zaručeně miluje každý. Ne každý má však stejnou oblast zájmů. A zatímco někoho lákají detektivní případy a jiného červené knihovna, mnoho lidí dává raději přednost žánru sci-fi. A tak jsou především sci-fi knížky nejenom velmi dobrým dárkem pro milovníka tohoto žánru, ale jsou i velmi dobrou možností, jak si dopřát zajímavou četbu.  Některé mohou připomínat i žánr horor. A pokud neradi čtete dlouhé a náročné knihy, a máte raději soubory povídek, potom je pro vás jako stvořený autor Isaac Asimov, a jeho kniha s názvem Já, robot. Ta je totiž souborem devíti velmi úspěšných povídek.

Nejenom samotný autor, ale v podstatě i jeho knihy nejsou pouze obyčejnou četbou, jelikož z nich vyplývá jasné poselství. A byl to právě Asimov, který jako první ve svém žánru a svých dílech jasně zakořenil tři hlavní zákony robotiky, které dnes zná snad každý fanoušek nejenom tohoto autora. Tím nejznámějším je jistě zákon první, který zní: Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby člověku bylo ublíženo.

Jak již bylo zmíněno, v samotné knize se nachází hned 9 povídek, v nichž často hlavní role hraje Susan Calvinová, která je považována za robopsycholožku, která pracuje ve společnosti, která se právě výrobou robotů zabývá. V daných povídkách jsou poté nastíněny možnosti a ukázky toho, jaké roboty lze vlastně v našem světě využívat. A ač je to pro něho především fantasy žánr, rozhodně je to zajímavé čtení.

Dané povídky se tak týkají například robota nesoucího jméno Robbie, který je nemluvícím robotem, jehož úkolem je pečovat o malou Glorii, dceru pan Westona. Zajímavou povídkou je také Hra na honěnou, která vypráví příběh o robotovi, který má dopravit selen. Celá povídka je však vystavěna na právě prvním zákonu robotiky, a testování toho, zda je toho daný robot schopný.

Dalšími povídkami z díla Já, robot, které někdy spadá i mezi hororové knížky, je třeba Rozum, která představí robota, který dokáže samostatně myslet. Má však problém s pochopením toho, že ho sestavil někdo hloupější, než je on sám. Naopak robot v povídce Lhář! Zase dokáže číst myšlenky, což je případ, kterým se zabývá již zmíněná Susan Calvinová. A mezi několik dalších povídek patří třeba Malý ztracený robot, Důkaz, nebo Konflikt nikoli nevyhnutelný.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

4 × 3 =